Erotická povídka - Dědictví Červené knihy

Marek mi jednou zavolal, chvilku jsme si povídali a já jsem už samozřejmě očekávala nějaké otázky ohledně toho, kdy se sejdeme a zase si zašukáme. Ale k mému překvapení mi Marek dal jinou nabídku, a než se k ní dostal, obšírně mi vyprávěl, co se mu stalo. Bydlí v domě, kde je mnoho starších bytů. Shodou okolností zrovna vedle něj umřela nějaká paní, a její příbuzní, dobří kamarádi, ho požádali, jestli by jim nepomohl s tříděním věcí v jejím bytě. Marek souhlasil, že pomůže, a tak se tam střídali tzv. na směny. Při jedné z těch směn Marek na dně skříně pod dalšími knihami a korespondencí objevil tlustou knihu v červených deskách, a když ji otevřel, čekalo na něj prý velké překvapení. A jestli chci, že mi tu knihu půjčí k přečtení. Chvíli jsem váhala, jestli to není protizákonné, ale zas co oči nevidí, to srdce nebolí… A řekla jsem tedy, že jestli si myslí, že to stojí za přečtení, ať mi ji tedy půjčí.

Možná už vám trochu svítá, co v té knize asi tak mohlo být. Nebyla nijak zašlá, vypadalo to, že ji stará paní přepsala z nějakých svých poznámek docela nedávno. Obsahovala doslova desítky, možná stovky záznamů sexuálních zážitků různého rozsahů, z několika desetiletí života! Byl to takový souhrnný deník, skoro jako kdyby Marek tušil, že něco podobného si píšu i já… Podle datací to však vypadalo, že paní si psala snad o každém svém zážitku a zahrnovala do toho i věci, kterým já se obvykle snažím vyhnout. Přináším vám teď tedy zprostředkovaně několik záznamů, které se mi zatím líbily, a příště možná budou ještě některé další, jakmile se celou tou bichlí prokoušu. Kromě sexuálních zážitků to je samozřejmě i normální deník popisující život jedné dámy od puberty až po stáří. Kdybych měla přepisovat všechno, tak tím strávím dlouhé roky, proto vybírám jen to „podstatné“.

23. srpna 1951:

Franta zase dneska přišel a chtěl, abych ho hladila v rozkroku. On mi to dělal taky a líbilo se mi to. On ho měl tvrdého a potom vyjekl a zlomil se v pase a rychle odešel. Večer se ještě stavil, že se těší, až společně pojedeme na tu brigádu.

1. září 1951:

Na brigádě jsme se s Frantou vždycky ukryly někam do koutku a já jsem si odkryla kalhotky a on mě potom hladil na mojí pipince. Moc se mi to líbilo. Opakovali jsme to několikrát a on mi potom před dvěma dny strčil dovnitř prst a začal mě tam tak zvláštně lechtat. To se mi taky líbilo, ale najednou mě to trochu zabolelo a jemu se na prstech objevila krev. Pak to ale zase přešlo, už nekrvácím.

9. dubna 1958:

Nastoupila jsem na nové místo jako písařka v jednom podnikovém závodě. Na mém minulém místě se totiž provalilo, že za mnou skoro všichni soudruzi docházeli a žádali si ode mě různé služby. Protože ale byli všichni spokojeně ženatí, ředitel rozhodl, že z toho nebude dělat skandál, a doporučil mě na novou pozici. Už po pár dnech mi připadalo, že se ke mně všichni chovají strašně mile. Musíme ale být opatrní, leccos se šušká, takže si všichni dávají velký pozor.

27. května 1958:

Dnes poprvé jsem zůstala v práci přesčas. Bylo to domluvené, můj nadřízený soudruh Fialka to zařídil, abychom spolu mohli být sami. V kanceláři mě po dlouhém muchlování ohnul břichem přes stůl a potom do mě zasunul to, co mu už dlouho v kalhotách hrozilo explozí. Připadalo mi, že je to největší pyj, jaký jsem kdy měla v sobě, a soudruh Fialka mě potom příkladně pochválil, že jsem moc šikovné statečné děvče. Potom mi prozradil, že pokud budu i nadále takhle milá a ochotná i ke svým dalším nadřízeným, mohla bych dostat ta nejlepší doporučení.

14. června 1958:

Dnes na podnikovém výletě jsem poprvé zkusila, jaké to je být hračkou několika mužů najednou. Sešla se tu výborná parta z našeho závodu a nakonec to skončilo tak, že jsem ležela na lehátku a všichni se na mně postupně vystřídali. Mám trošku strach, že otěhotním, protože jsem v sobě nakonec měla tolik jejich semene, že mi vytékalo do kalhotek ještě půl dne. Také mi pokousali prsa a můj klín mě trošku bolí, mám za to ale slíbenou mnohem lepší pozici.

12. listopadu 1964:

Malý Vašík dneska neočekávaně přišel do ložnice, když jsem si to rozdávala s inženýrem Peterkou. Václav je totiž na služební cestě (je divné, že od té doby, co jsme se vzali, jezdí stále častěji na dlouhé služební cesty), a tak jsem využila prázdného bytu k tomu, abych Peterku konečně svedla. Zapomněla jsem na Vašíka, a ten začal hrozně řvát, zrovna když jsem hlasitě prožívala svoje vyvrcholení, protože si myslel, že ta chlupatá gorila ležící na mně mi ubližuje. Rychle jsem ho šla uklidnit a zavřela ho v pokoji, a abych to všechno zachránila, vysála jsem potom Peterkův pyj až dosucha.

4. února 1965:

Peterkova žena na naši aférku přišla a ztropila mu příšerný skandál. Peterka ale přišel za mnou, že je mu všechno jedno, že chce spát jenom se mnou, a na důkaz toho mě povalil na postel a hned se mi začal dobývat pod sukni i do výstřihu. Báječně jsme se pomilovali, nejdřív prudce a výbušně, on potom zpomalil a důmyslně mě deptal, až mě nakonec několikrát přivedl na vrchol rozkoše. Jako zlatý hřeb večera mi potom svoje mužství vrazil do zadečku, což mě neskutečně bolelo a bylo z toho hodně špíny, ale on se na mně báječně uspokojil.

18. července 1969:

Věruška konečně spí a Vašík je na pionýrském táboře, proto si dnes do svého bytu můžu pozvat svoje dobré známé. Minule jsem si svým uměním zasloužila nemalé finanční přilepšení, což rozvedená matka jistě uvítá. Musela jsem pro to obětovat dost a také jsem se hodně ponížila, když jsem pánům lízala boty a potom je dokonce nechala, aby mi strkali do klína cigarety a doutníky a nakonec se před nimi vymočila do umyvadla, ale pro své děti jsem ochotná udělat cokoliv!

Uff, tak tahle paní byla tedy pořádná dračice! Vždycky jsem si myslela, že o těchhle věcech se nemluvilo, že se vůbec nedělaly, ale jak vidím, tak jsem se šeredně pletla. Určitě budu číst dál, knihy totiž ještě zbývá pořádný kus!