Erotická povídka - Označkovaná pouty

Postupem času poznávám, že z Františka se umí stát pořádně škodolibý a pomstychtivý hajzlík. Většinou se to stává v případech, že se nechovám úplně podle jeho představ, nebo právě nesplním všechno, co po mně chce v oblasti sexu. To víte, já si taky moc ráda hraju a ze všeho nejraději provokuju – no a podle jeho měřítek to kolikrát asi přeženu. Takže mi to pak oplácí. Nebo mi dělá věci, které se mi tak úplně nelíbí. Teď naposled se zase vyznamenal, protože na mě vytáhnul originální policejní pouta, žádná taková ta dárková erotická želízka ozdobená růžovými peříčky… Prostě skutečný tvrdý kus chladného kovu. A já se pořád nějak nedokážu rozhodnout, jestli se mi to od něj líbí nebo nelíbí.

Stalo se to takhle: František byl u mě, měli jsme docela pěkný večer. Takový normální. Nikam se nám nechtělo, on stejně není moc na chození do barů nebo nějaké trdlování. Tak jsme si pustili nějaký lechtivý film. Žádné porno, jen takovou lehkou erotiku. Měla jsem docela náladu se mazlit, hladit a osahávat už u televize. Tak jsem Františka různě lechtala, chichotala se, líbala jsem ho, byla jsem taková roztomile rozverná (aspoň tak mi to připadalo). Jenže toho zarytého samorosta z nějakého důvodu opravdu zaujal ten film! Takže na moje škádlení vůbec nereagoval, po chvíli mě dokonce okřiknul. Tak jsem se urazila a nechala jsem ho být.

Pak film skončil a František se se mnou zkoušel bavit, ale já jsem pořád neměla moc náladu se s ním bavit. Po marných pokusech o to, abych byla zase milá, se František rozhodl, že mi to prostě udělá, ať chci nebo ne. Proto mě chytnul, přehodil přes rameno a i přes moje protesty už mě nesl do ložnice… Různě jsem se kroutila, kopala nohama, vůbec se mi nechtělo spolupracovat. Byl v tom trochu truc a touha mu to oplatit, to je jasné, ale zároveň taky skutečná nechuť, opravdu jsem v tu chvíli chtěla, aby mě nechal na pokoji. No, František na to měl jiný názor, prostě mě postupně svléknul. Pořád jsem nebyla povolná, ale to už se mi začínalo docela líbit, jak na to jde chlapsky a tvrdě, jak mu stojí péro a prostě se nenechá ničím odradit. Všelijak se mnou manipuloval, skoro násilím mi trochu olíznul a vyprstil kundu, aby mi trochu zvlhla.

Ale pak najednou udělal něco šokujícího. Někam mě posunul až k okraji postele, která má kovovou konstrukci a takové ozdobné mříže. Kolikrát jsem je využívala k přivázání šátkem… Jenže František mi tam přidržel obě ruce nahoru, někam sáhnul, ozvalo se cvaknutí, které znělo tak opravdově, a už mi kolem zápěstí zacvakla ta skutečná želízka… Srdce mi bušilo a těžce jsem polkla. František byl vzrušený, líbilo se mu, že mě dostal do téhle pozice absolutně na krovky. Byla jsem jak bezbranný brouček. František utrousil, že tahle pouta má od svýho bráchy, který dělá policajta, a že se mi to na zlobivý holky zatraceně hodí. Chtěla jsem se vztekat, že já teda rozhodně nejsem zlobivá holka a ať mě teď radši nechá, že tohle se mi vůbec nelíbí.

František mě měl ve své moci. Snažila jsem se držet kolena u sebe, ale jedním pohybem mi nohy roztáhnul, ještě přidal několik olíznutí mého poštěváčku, a pak už nalehnul na mě a zasunul mi do píči to svoje péro jak divoké zvíře. přiznávám se, že v tu chvíli jsem se fakt cítila, jako by mě znásilňoval… Protože i to mrdání bylo jiné než jindy, mnohem bezohlednější nebo jak to říct. Žádný pusinkování ani hluboký líbání, žádné další doteky po celém těle. Prostě jen já bezmocná a František na mně se ukájející. Hodně u toho funěl, jak jakoby hluboko v hrdle. Skoro jako kdyby vrčel. Trochu jsem se bála… Jeho ocas je vždycky příjemný, teď mě tam dole pořád tak divně dřel.

A hlavně ty pouta! Až později jsem si uvědomila, že jsem celou dobu byla v křeči a podvědomě jsem se pořád snažila bránit. František mi ale želízka zacvaknul opravdu pevně, takže mi to hodně tlačilo na kůži na zápěstí. Když bylo po všem a on se do mě vystříkal (což taky nebylo zrovna moc erotické, ačkoliv jindy mě to vzrušuje a naplňuje mě to takovým tím pocitem dojetí), tak mi pouta odemknul. A v tu chvíli jsme oba viděli, že tam mám tmavě fialové otlaky! Prostě dva modřinové náramky… To už přeci jen Františkovi bylo líto a omluvil se mi. Když odjížděl druhý den pryč, tak se přiznal, že se mu trochu líbí, že si mě těmi pouty takhle označkoval. Že mě aspoň nebude chtít žádný jiný chlap. A tak zvláštně na mě u toho mrknul. Že by tím snad narážel na něco konkrétního, třeba moje novoroční předsevzetí?